Zpěv ptáků jakoby předesílal atmosféru fotbalového odpoledne na hřišti v Rudě. Ve vzduchu bylo cítit seno, žhnoucí paprsky podzimního slunce barvily kůži do hněda, v místních hospodách teklo pivo proudem, z kopců se vraceli snědí sekáči s kosou na rameni, spoře oděné pradleny u řeky tloukly prádlo kameny a fotbalový areál se pomalu dělil na žlutou a bleděmodrou polovinu.
Tým Pivotu-SHM zápas nepodcenil a již sestava napovídala, že vítězství je cílem nejenom hráčů v bleděmodrém. Zarputilé výrazy a stažená obočí protahujících a rozehřívajících se hřáčů Pivotu-SHM prudce kontrastovala s lehkovážností až benevolencí skupiny na opačném konci hřiště, odkud se ozývaly žertovné průpovídky a spontánní výbuchy smíchu. Možná to byl také jeden z důvodů, proč po úvodním hvizdu žluté družstvo působilo poněkud zakřiknutě. Určitě k tomu přispěl i nejaktivnější záložník EPCOSu Pavel Zatloukal. Téměř každou přihrávku, která se dostala na jeho kopačky, zakončil smrtonosnou dělovkou. I když se teprve zastřeloval, jeho počínání působilo v řadách Pivotu-SHM zkázu rovnající se El Niňu. Záložníci volali obranu do zbraně, obránci se spoléhali na brankaře a ten pod náporem kolem svištějících míčů uplakaně volal na své spoluhráče, že tohle si nedomluvili, že původní dohoda zněla: „Opřeš se o tyčku a v polovině zápasu půjdeš na druhou stranu.“ Zápas ale pokračoval dál a po úvodních palebných deseti minutách se Pavlovi Zatloukalovi začalo kouřit z kopaček a hráči v kanárkových dresech se dostali ke slovu. Pokud se vůbec dostali přes výborně bránící zálohu ve složení Škalda-Zimmermann-Zatloukal-Štěpánek narazili na atomový kryt, který tvořily čtyři betonové stěny s titanovou armaturou Bryx-Pekárek-Rýznar-Vařílek. Obrana byla neočekávaně natolik sehraná, že pokud vyjímečně někdo propadl, okamžitě jej zastoupil spoluhráč, který jakýkoli náznak šance rázným zákrokem smetl ze hřiště. Patřičným důrazem bylo žlutomodrým hráčům naznačeno, že brankář Vráždil je týmový poklad, který nesmí být rušen při družném rozhovoru s fanoušky. Zejména Čestmír Pekárek svojí hlavou nacházel míč ve vzduchu jako první a svojí aktivitou odsoudil žluté útočníky do rolí splašených zajíců běhajících po čerstvě posečeném poli. To platilo zejména na hráče, kteří se k Vráždilově svatyni snažili proniknout pomocí ostrých loktů a herním stylem typu „Uhni, nebo z tebe zbude jenom kuří oko na mým palci“. Silácká slova ztrácela postupně na významu a EPCOSí obrana se vysouvala k polovině.
V držení míče tým EPCOSu jednoznačně dominoval. Hrálo se víceméně před soupeřovou brankou. Na světelné tabuli stále svítily dvě nuly a z klece byl vypuštěn Kraken, nositel zkázy pro Pivot-SHM. Po ukázkové individuální akci Pavla Zatloukala a přihrávce do vápna, se k míči dostal Zbyněk Šíbl a střelou k tyči donutil brankáře ke zbytečné robinzonádě. EPCOS vedl 1:0 a tlak neustával. Pravé křídlo Petr Štěpánek na sebe vázal bránící hráče a vytvářel tak prostor pro technické finesy Zdenka „Billyho“ Zimmermanna a mazácké kličky Lukáše Škaldy. Střídající Michal Gross vnesl do hry ještě více klidu a společně s Pavlem Žižkou důsledně plnili defenzivní povinnosti, čímž usnadňovali práci obraně a Aleš Vařílek mohl uplatnit svoji fyzičku v záloze. Do obrany vystřídal i Jan Šimeček a společně s Liborem Bryxem vytvořili duo zkázy a i přes své neukojené útočné choutky vystavěli na velkém vápně obranný val, přes který se přecházelo velice složitě.
Avšak v obraně Pivotu-SHM hořeli i kolem poletující komáři. Po učebnicově kopnutém rohu Martinem Polákem, vsítil Zbyněk Šíbl hlavou druhou branku. Martin Polák na hrotu byl vůbec velmi platným hráčem. Pro míče si chodil do zálohy k Lukášovi Škaldovi a svojí rychlostí působil notné problémy. Jeho nadměrná aktivita byla oceněna gólem, kdy na hranici ofsajdu dostal přesně načasovanou přihrávku od Zbyňka Šíbla a stačilo mu překonat pouze brankáře. Stalo se a EPCOS vedl již 3:0. Polákovo víření neustávalo, avšak jeho další branka nebyla uznána kvůli signalizovanému ofsajdu. S tím nesouhlasil Pavel Zatloukal, který chtěl Pivot-SHM poslat do šaten se čtyřgólovým mankem. Po kombinaci v záloze se chopil míče a zrychlením se dostal na úroveň velkého vápna, odkud pro něj nebyl problém poslat míč k jedné z tyčí. EPCOS vedl 4:0 a chystal se na přestávku. Ne tak útok Pivotu-SHM. Jedna ze sporadických akcí byla ovinuta zápachem nebezpečí, a proto modrá obrana na hranici velkého vápna zatáhla za záchrannou brzdu. To se nelíbilo sudímu, který odpískal přímý volný kop. Přesně kopnutá standardní akce donutila brankáře Vráždila vzpomenout si na oblíbený komiks Gumový muž. Bohužel ani zdvojnásobení délky jeho rukou nebylo dostatečnou obranou proti letícímu míči a zvuk jeho trhajícího se dresu doprovázel první gól Pivotu-SHM.
Tzv. gól do šatny měl zřejmě větší sílu, i za tak extrémního skóre, než jak si kdokoliv na hřišti myslel. Ve druhé půli minimálně polovina hráčů EPCOSu zmizela ze hřiště do jiné (pravděpodobně vyšší) dimenze. Střed hřiště zel (až na žluté výjimky) prázdnotou a o pomoc zoufale křičící obrana EPCOSu se snažila popřít veškeré fyzikální zákony. Test přišel záhy. Nedorozumění obrany s brankářem Vráždilem skončilo druhým gólem v síti EPCOSu a muselo se stát něco transcendentálního, co by hráče v bleděmodrých dresech uchránilo od pohromy. Míč létal Vráždilovým pokutovým územím jako létající talíř s poškozeným motorem. Několik standardních akcí bylo zažehnáno pouze díky perfektnímu odhadu na balón Pavla Zatloukala, který mohutně vypomáhal obraně. Modlitby brankaře EPCOSu, který jako mladý chlapec strávil dětství v ministrantském hábitu, byly nakonec vyslyšeny a pomoc z nebes byla seslána. Mohutný paprsek silného bílého světla z nebe osvítil za temného hučení Zbyňka Šíbla. Ten se po přihrávce ze zálohy ujal míče a bez okolků rozvlnil síť za zády zklamaného brankáře Pivotu-SHM. V tu ránu, jako by hráčů EPCOSu byl dvojnásobek. Identické dvojče Martina Poláka vsítilo další branku po které se nerozpakoval ani Zdenek Zimmermann a uzmul pro sebe přihrávku Zbyňka Šíbla adresovanou Polákovi a po třech kličkách brankaři, zavěsil. Hra žlutých se rozsypala a jejich kapitán nabízel rozhodčímu sedmdesát korun za předčasné ukončení zápasu.
Nestalo se tak a naopak měl Pavel Zatloukal pocit, že soupeřův brankář si ještě pořádně nezachytal. Z patnácti metrů napřáhnul a vyslal nadzvukovou rychlostí betonový projektil, který brankáři musel zákonitě zlomit obě ruce. Ohlušující rána se ozvala až chvíli po jeho zásahu a z místního kostela se vzneslo hejno holubů. Do nastalého ticha vstoupil Zbyněk Šíbl a vyraženou ránu usměrnil zpět do branky a uzavřel tím gólový příděl na 8:2.
Celý zápas včetně pozápasového poklábosení se odehrál v přátelské atmosféře, což sportovní utkání povýšilo na společenskou akci a výjimečný duševní zážitek.
Žádné komentáře:
Okomentovat