O pohár ředitele PRAMETu 2010-06-05

5. 6. 2010 bylo krásně. Po sérii propršených dní, ba i týdnů zničehonic vyšlo slunce a chystalo se vytáhnout všechny na čerstvý vzduch. Ne tak skupinu nohejbalových nadšenců, kteří si to namířili do tělocvičny III. ZŠ, aby zde propotili den pod střechou v rámci pravidelného nohejbalového turnaje O pohár ředitele PRAMETu za účasti zaměstnanců obou společností. Tentokráte se letní turnaj nekonal v areálu hasičské zbrojnice anóbrž v tělocvičně a to z toho důvodu, že po poslední nohejbalové akci EPCOSu a PRAMETu museli hrdinní hasiči vykopat a vyměnit antuku na obou dvorcích a areál zbrojnice vysířit a vypálit plameny likvidujícími všechny nežádoucí organismy a patogeny. Hasičský sbor také zvažuje podání žaloby za veřejné pohoršení a nabádání k protistátní podvratné činnosti.

EPCOS se tentokrát vytasil s rekordními sedmi týmy ve složení:

Chuck Norris Gang

Jan Šimeček, Zbyněk Šíbl, Miroslav Rýznar

Grošáci

Michal Gross, Pavel Zatloukal, Čestmír Pekárek

Krátké šlachy

Libor Bryx, Lukáš Škalda, Martin Komínek

Amatéři

Roman Weinlich, Jaroslav Tureček, Ondřej Vacenovský

Nelidské zdroje

Petr Štěpánek, Jiří Katzer, Zbyněk Miler

Micubišiho děti

Aleš Vařílek, Stanislav Berger, Ivo Panák

Zirkoni

Milan Hubáček, Pavel Holínka, Jan Jarolím, Čestmír Jarolím

EPCOS o dva týmy převýšil počet týmů PRAMETu a prakticky tak získal početní výhodu, která ale hraje roli maximálně ve válce (a to ne vždycky) ale ne při nohejbalu. Bohužel hrající redaktor a větší počet mužstev než dvě je pro přesné zachycení turnaje nepřekonatelná překážka a proto se budeme věnovat spíše mužstvům a jejich přednostem či slabinám než jednotlivým zápasům.

Chuck Norris Gang – jediný tým, který má ve svém středu (resp. na síti) hráče, který dokáže udělat rozštěp bez rozcvičení a bez předchozího varování, čehož využívá zejména proti psychicky labilním soupeřům. Tým je to kompaktní a při dobré psychické pohodě je schopen ohrožovat i nejlepší družstva avšak dobrá psychická pohoda se objevuje zřídkavě a tak Chuck Norris Gang (dříve Pramet Terror) pravidelně okupuje první místa druhé poloviny startovního pole.

PLUSY: moment překvapení

MINUSY: pasivní hra

Grošáci – nový tým, avšak z velmi zkušených hráčů, kteří svoji zkušenost nedokázali přetavit v cenný kov. Jejich neúspěch působí až podezřele, vzhledem k tomu, že na jejich neúspěch byl v Tip-sportu vypsán vysoký kurs a Michal Gross po turnaji potřeboval rychle odejít a byl poté asi týden nezvěstný, načež se opět objevil ale s novým autem. Redakci velmi zajímá výsledek Grošáků na příštím turnaji, kdy bude vypsán vysoký kurs na jejich úspěch. Vyhrají? Aneb potřebuje Čestmír Pekárek nové auto?

PLUSY: velké zkušenosti

MINUSY: nedostatek bojovnosti všech hráčů, chybí týmový duch

Krátké šlachy – tým s ligovým hráčem, který dal přednost práci na lisovně MAG před profesionálním nohejbalovým klubem SK Fußtennis macht Frei – Bludov, Liborem Bryxem, který svými gumovými klouby drží tento tým na předních příčkách. Jeho smeče přivádí soupeře k bezradnému fňukání a zoufalým gestikulacím. V poslední době se pravidelně umisťují na předních příčkách a nesmíme opomenout, že Krátké šlachy patří k nejlepším týmům EPCOSu.

PLUSY: zkušenosti Libora Bryxe

MINUSY: zkušenosti Libora Bryxe

Amatéři – tým, který neváhá obětovat vlastní zdraví pro úspěch celého kolektivu. Sado-masochistické smeče dua Tureček-Vacenovský nutí organizátory mít připravený telefon s rychlou volbou čísla 155. Při správné volbě hráče na síti je útočná síla velmi intenzivní a solidně odvedená práce na příjmu dotváří kompaktní výkonnost Amatérů, jejichž ambice vždy právem směřují mezi nejlepší týmy.

PLUSY: někdy výborná hra na síti

MINUSY: někdy zbrklá hra na síti

Nelidské zdroje – mysteriózní tým s mysteriózními výkony. Redakce Zpravodaje byla požádána o pomoc při pátrání po záhadě trojúhelníku Štěpánek-Katzer-Miler. Jejich výkonnost na začátku turnaje je nekompromisní a nedávají nikomu šanci, avšak s přibývajícím časem se jejich schopnost bodovat vytrácí kamsi mimo nohejbalové hřiště. Postup ze skupiny mezi první čtyři mají vždy jistý, ale tím jejich vítězné zápasy končí. Redakce bude kontaktovat známého záhadologa Ivana Mackerleho, s žádostí o audit týmu Nelidské zdroje.

PLUSY: v základní skupině k neporažení

MINUSY: tajemná a nevysvětlitelně vypočitatelná recesivní výkonnost

Micubišiho děti – tým, pro jehož komentář se těžce hledají slova. Ambice týmu vymizely po prvních odehraných míčích. Nedostatek komunikace a špatná volba rozestavení hráčů v poli zapříčinily, že se mužstvu nepodařilo naladit na vítěznou vlnu a tým turnajem prošel jako mutující pubescent pláží plnou polonahých adolescentek – vzrušený a neúspěšný. Frustrace z nevyhraných utkání zhoršila již tak špatnou komunikaci a Micubišiho děti mají do příštího turnaje na čem pracovat.

PLUSY: hráči se jako jedni z mála neopíjeli

MINUSY: nedostatek komunikace a týmové soudržnosti

Zirkoni – tým s rodinnými vazbami na pražskou Slavii se turnaje zúčastnil pouze z exhibičních a propagačních důvodů avšak na jejich hře to bylo pramálo poznat. Jednotnými dresy a uvolněnou hrou, ne však lehkomyslnou, působil žlutý tým jako zjevení siluety Panenky Marie Podsrpenské na kyselým deštěm promáčené zdi. Spolu s týmovou komunikací na reprezentační úrovni je mohlo spojení všech zmíněných faktorů vynést na přední pozice, avšak neúspěšný boj s technikou odsoudil Zirkony do druhé poloviny startovního pole.

PLUSY: výborná komunikace, nasazení

MINUSY: technika

Bohužel se redakci do uzávěrky nepodařilo zajistit oficiální výsledky turnaje. Ty však pro tyto mladíky nejsou důležité. Podstatné pro ně je strávit krásný slunečný den v parné tělocvičně a se zapařenými půlkami se vztekat nad každým pokaženým míčem. A kdo ten den neodešel s vlkem, odešel alespoň s přesvědčením, že příště to bude určitě lepší…

Na závěr je nutné nezapomenout a poděkovat kolegům ze spřáteleného podniku PRAMET za příkladnou organizaci a Jiřímu Fibigrovi a Jaroslavu Milotovi za štědrý příspěvek na sportovní vyžití spokojených zaměstnanců.