Chemické stopy zůstávající za dopravními letadly se spojily v olověnou clonu, která se rozprostřela po celé obloze a nedovolila slunci, aby svými paprsky prosvětlilo a prohřálo šedé a opuštěné město. Studený déšť zaháněl promoklé postavy zpět do suchých budov a udržoval v ulicích tichou prázdnotu a schizofrenní náladu. Pouze pár odvážlivců nedbalo varování živlů a s batohy na zádech se vydalo vstříc mnohem drsnější realitě.
Toho dne se mělo oddělit zrno od plev. Pouze ti nejotrlejší z otrlých byli toho dne připraveni postavit se do arény plné bláta a vody. Drsní novodobí gladiátoři se měli utkat mezi sebou, aby pobavili kastu přítomných diváků lačnících po krvi. A tomu všemu přihlížel jeden člověk. Jediný člověk s absolutní mocí, který rozhodoval o životě a smrti bojujících skupin. Člověk se spirituálními zkušenostmi. Ano. Michal Gross.
U příležitosti desátého výročí působení EPCOSu s.r.o. v Šumperku se v Loučné nad Desnou v rámci podnikové oslavy konal v sobotu 4.9.2010 i futsalový miniturnaj. Přihlášení hráči se shromáždili v šatně, kde se po hromadném obnažení rozlosovali do čtyř mužstev.
Kojoti - Jiří Vráždil, Roman Weinlich, Radim Piňos, Jiří Horák, Čestmír Jarolím, Josef Viktořík
Brasil - Karel Hůlka, Ladislav Sita, Carlos Hörlle, Miroslav Rýznar, Stanislav Rýznar
Pašeráci - Lukáš Škalda, Jiří Katzer, Zdenek Zimmermann, Petr Šindler, Jiří Dostál
Dyslektici - Jiří Fibigr, Marcos Hörlle, Onřej Vacenovský, Aleš Vařílek, Karel Slončík
Síly byly po losu velice vyrovnané a ani jeden tým nebyl vyloženým favoritem i když o mužstvu Dyslektiků se v kuloárech šuškalo, že budou těžko k poražení. Možná toto stigma Dyslektikům svázalo nohy a zápasy se vyvíjely poměrně nečekaně. A možná je také svázal název týmu, který jim přiřkl nepřejícný a zlomyslný jedinec ze soupeřícího týmu, aby tak oslabil jejich sílu a pochroumal sebevědomí. Byl to rozhodující tah?
Bohužel zápis z turnaje byl ztracen pravděpodobně během následujících oslav ve víru šíleného diskotance sv. Víta na ztrouchnivělém tanečním parketu. Zlí jazykové dokonce tvrdí, že z něj byly ubaleny pochybné cigarety, které poté byly vykouřeny pod DJovým pultem v elektrizujícím přítmí. Autor článku má tedy k dispozici pouze vlastní vzpomínky, které jsou poněkud rozmazané díky tomu, že po turnaji polknul kuřecí steak bez kousání načež ztratil vědomí a probudil se až po vypitém pátém pivu se svítícím náramkem na levém zápěstí.
Vítězem turnaje se po stabilně kvalitních výkonech a nejdůležitějším zlatém gólu Ladislava Sity v posledních vteřinách posledního zápasu stal tým Brasil. Síla týmu byla vybudována na emotivních základech, kdy před turnajem v šatně poznal autor článku, podle nepřirozeně huňatého ochlupení zad, svého dávno ztraceného nevlastního bratra Stanislava. Což korunoval Karel Hůlka svým nadpřirozeně huňatě ochlupeným břichem a zjištěním, že také patří do rodiny přes devatenácté koleno. Ladislav Sita ani Carlos Hörlle na sobě žádná rodinná znamení neshledali ale emoce ostatních spoluhráčů spojily pět mužů v jediný, perfektně šlapající celek.
Druhé místo vybojoval tým Kojotů a to díky tomu, že se v jejich řadách nacházel nejlepší střelec turnaje Jiří Horák, který si dokonce na konto připsal hattrick. Za týmem Brasil totiž skončily zbylé tři týmy se stejným počtem bodů a rozhodovaly vstřelené branky. Radim Piňos zajišťoval kreativitu mužstva, Roman Weinlich s Čestmírem Jarolímem jistotu v obraně, Jiří Horák branky, Josef Viktořík MDF stěnu v brance a Jiří Vráždil se staral o to, aby byl na každém záběru přítomného fotografa.
Zkušený Lukáš Škalda se chopil vedení mužstva Pašeráků, kteří profesorským fotbalem vybojovali třetí místo. Jiří Katzer brousil se Zdenkem Zimmermannem křídelní prostory a Petr Šindler brousil protihráče. Neprůstřelnou vestu ve své svatyni roztáhnul Jiří Dostál.
Hořkou pachuť prohry a poslední místo oplakal tým Dyslektiků. Ambice nejsilnějšího mužstva se rozplynuly po zásahu plazmové zbraně mimozemských nájezdníků v neviditelných létajících talířích. Jinak totiž nelze vysvětlit, proč buldočí výkon Jiřího Fibigra, zkušená hra Karla Slončíka, nevyčerpatelný náboj energie Marcose Hörlleho, technická ekvilibristika Aleše "Wařmena" Vařílka a metané kozelce brankaře Ondry Vacenovského, neskončily zákonitou výhrou.
Sekretariát sportovního týmu SPORT.EPCOS by tímto chtěl poděkovat všem hráčům, kteří se zúčastnili a zejména hráčům kmenovým, kteří dokázali, že peníze investované podnikem do sportovního vyžití zaměstnanců, nejsou peníze vyhozené oknem.
Chlapci děkujeme, má to smysl!
Fotografie z turnaje na webu http://sportepcos.blogspot.com/
